Předěly staletí: české a světové dějiny v horizontech věků
Předěly staletí: české a světové dějiny v horizontech věků
Předěly staletí: české a světové dějiny v horizontech věků
Podcast:
DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ
Ukázky z knihy Předěly staletí: české a světové dějiny v horizontech věků.
Episodes
- 01 | Čas skandálů
- 02 | Král Slunce a dvacet milionů Francouzů
- 03 | Čas hvězd a mandragor
- 04 | Evropští Arabové a sjednocení Španělska
- 05 | První Křížová výprava
- 06 | Papežové, králové a kacíři
- 07 | Hus v Betlémě
- 08 | Renesanční plnost času
- 09 | Sláva barokní Čechie
- 10 | Zápas měst se šlechtou
- 11 | Čechy v krvavé lázni
- 12 | Adamité v Čechách
Předěly staletí: české a světové dějiny v horizontech věků.
Autoři:
Jiří Rulf jako editor, Milena Bartlová, Pavel Bělina, Miloš Čermák, Petr Čornej, Ivana Čornejová, Tomáš Feřtek, Bořivoj Hnízdo, Petr Charvát, Ivan Klimeš, Tomáš Klvaňa, Luboš Kropáček, Jan Pé Kučera, Robert Novotný, František Parkan, Jiří Pokorný, Jiří Rak, Svatava Raková, Daniela Tinková, Vít Vlnas, Bohdan Zylinský.
Halasné vítání roku 2000, třebaže vědci mnohokrát ubezpečovali, že se ještě nejedná o začátek nového milénia, znovu upoutalo pozornost na události spjaté se změnami staletí, které v právě uplývajícím tisíciletí mnohokrát ovlivnila další směřování světových i českých dějin. Například první křížová výprava, objevení Ameriky, vrcholná renesance, rudolfinské období, Velká francouzská revoluce či Dreyfusův proces, nejnověji pak masové šíření počítačové techniky a globalizace. Všechny tyto události přiblížil úspěšný seriál časopisu Reflex nazvaný Horizont. „Předěly staletí“ jsou jeho knižní podobou.
Na Silvestra roku 1999 se na náměstích světových metropolí shromáždily davy, aby společně oslavily příchod Nového roku s třemi magickými nulami na konci. Ty předčasné oslavy konce století a tisíciletí jakoby byly spojeny s očekáváním změny, příchodem něčeho nového. Nestalo se nic, jen se na oněch náměstích navršily spousty papírových a plastových odpadků a střepů z lahví od šampaňského, s kterými si úklidové čety nemohly poradit ještě nějaký čas potom. Nicméně – naši současníci zachovali se tak trochu stejně jako před tisíci lety, kdy jejich dávní předkové spojovali změnu letopočtu s příchodem Nového království. Což už ono davové šílenství vyvolané plným zatměním Slunce v srpnu roku 1999 nesvědčilo o tom, že nás něco spojuje s chiliastickými představami minulosti?
A právě posílení tohoto vědomí souvislostí přítomnosti s minulostí, bez něhož by nebylo budoucnosti, stalo se asi největším přínosem roku, v němž byl s mírným mrazením v zádech nejen očekáván konec milénia, ale také se poněkud hekticky počítaly plusy a mínusy právě procházejícího času.
Redakce časopisu Reflex si byla již s dlouhým předstihem vědoma toho, že ona potřeba bilancování vyvstane. Ani ji, ani její spolupracovníky z řad předních českých historiků, kteří se už vesměs podíleli na předchozích velmi úspěšných historických seriálech, jimž se Reflex věnuje už několik let, ovšem neuspokojovala představa, že by nový seriál určený konci milénia měl být být rámován pouze dvacátým stoletím.
Lidé rozcházející se po silvestrovských oslavách roku 1999 byli totiž možná trochu zklamáni tím, že se nic nestalo. Jestliže se ovšem později zamysleli v klidu nad tím, co přinesl konec našeho století, pak museli přiznat, že se událo mnohé, co vpravdě revolučním způsobem změnilo tvář světa, i když se ty změny neodehrály zrovna na pokyn věžních hodin, ohlašujících příchod roku 2000. Pád komunismu, ale ještě víc informační exploze, spojená s globalizací, která z celého světa udělala jednu vesnici, nová nebezpečí oživlého nacionalismu a náboženského fundamentalismu, stále vzrůstající nebezpečí ekologické krize, to všechno učinilo z konce dvacátého století čas vskutku přelomový.
Ale nebyl přelomovým časem vlastně každý z konců deseti století tohoto milénia? Dovedeme si představit, co třeba pro tehdejší svět znamenala na přelomu jedenáctého a dvanáctého století první křížová výprava a dobytí Jeruzaléma, pád Granady a počátky „říše, nad níž slunce nezapadá“ spojené s objevením Nového světa na přelomu patnáctého a šestnáctého století, Velká francouzská revoluce a napoleonské války na předělu osmnáctého a devatenáctého století? Nebo jak předznamenaly počínající dvacáté století Dreyfusova aféra ve Francii nebo krvavé balkánské války?
A to mluvíme jen o událostech, které se dají přesně datovat – a ještě jen o těch nejznámějších. A co ekonomické a politické procesy, myšlenkové a umělecké proudy, které mnohdy o sobě daly v plné míře vědět právě v těsné blízkosti dat, končících magickou nulou?
Když si redakce na přípravných schůzkách s odborníky ozřejmila tento rámec, do něhož konec dvacáté století také spadá, nebylo pochyb. Historici, zúčastnění na projektu, se pokusili uchopit problematiku právě v té šíři a v souvislostech světových i českých dějin. Vypracování valné části scénáře se ujali tři z nich, které už čtenáři Reflexu znali z jejich předchozích statí v časopise uveřejňovaných a kteří byli pro redakci zárukou jak odborné kvality, tak i schopnosti vyprávěcí – Petr Čornej pro období jedenáctého až sedmnáctého století, Jiří Pokorný pro období osmnáctého až dvacátého století a Jan Pé Kučera pro problematiku duchovních a uměleckých proudů. Na zpracování některých témat vížících se k dvacátému století se podíleli i sami redaktoři Reflexu.
Novému seriálu Reflexu jsme dali název Horizont – nejen proto, že jsme chtěli ukázat, v jakém horizontu znalostí, životních, politických, vědeckých, náboženských a filosofických představ se ten který věk pohyboval, ale také proto, že každý horizont je výzvou k překonání a objevování horizontů nových, a právě v duchu této výzvy se dějiny uplývajícího milénia pohybovaly. K tomu je ovšem třeba dodat, že i pro redakci a autory byl tento seriál svým způsobem novým horizontem. Všem zúčastněným (mezi něž patří i vedoucí vydání Reflexu Pavel Taněv a Iva Žeňková, kteří se podíleli na výběru obrazového materiálu) děkujeme za to, že se – podle čtenářského ohlasu soudě – podařilo tento horizont překonat.
Současné knižní vydání má pak za úkol jednak umožnit těm, kteří seriál v časopisu sledovali, aby se mu mohli věnovat v klidu a bez rozptylování, jednak získat ty zájemce o historii, ke kterým se z těch či oněch důvodů vyprávění o zatím posledním tisíciletí historie lidstva nedostalo. Nakladatelství Lidové noviny, které se ho ve spolupráci s časopisem Reflex stejně jako v případě Osudových osmiček ujalo, však přistoupilo ke změně názvu. Namísto Horizontu Předěly staletí, což naznačuje, že se jedná především o jakousi rekapitulaci, o historické ohlédnutí. A v případě změny letopočtů je takový název přeci jen srozumitelnější.
JIŘÍ RULF